Tudy zpět na Martinovu hlavní stránku - Dramaturgovy zápisky - archiv


 

Dramaturgovy zápisky

(neoficiálně z MD Varnsdorf)

2010

 

[ Oficiální web: Městské divadlo Varnsdorf ]

 

 

28.12.2010 út

Dnes jenom

 

 

23.12.2010 čt

Událostí měsíce byl určitě Richard III. (13.12.) v provedení spolku Kašpar v titulní roli s Janem Potměšilem. / V koncertním sále na Střelecké měl 10.12. úspěch koncert Japonské Vánoce tria japonských hudebnic vedených trumpetistkou Yasuko Tanaka. Bylo i veselo: kromě skladeb pro trubku, violoncello a klavír jsme slyšeli též humorné vyprávění o slavení svátků v jejich rodné zemi (a to obstojnou češtinou). Po koncertu se stála dlouhá fronta na vánoční přání v japonštině, umělkyně je totiž všem zájemcům vpisovaly na naše divadelní novoročenky. / O předvánoční rodinnou pohádku Kouzelný koberec se 12.12. postarali členové DS Domu kultury Rumburk - amatéři, kteří si dávají záležet na kostýmech, kulisách i legraci. / Mezi 15. a 20. prosincem se divadlem prohnala smršť tří (převážně) dětských vystoupení, která postupně organizovala ZUŠ Varnsdorf, taneční skupina STARS Varnsdorf a DDM Varnsdorf.

Spolu s obnovením provozu po stavební přestávce jsme obnovili také výstavní činnost. Prvním vystavujícím je Ing. Roman Oujezký, jehož výběr (převážně) panoramatických fotografií s přírodními motivy budí v návštěvnících divadelního foyeru nadšení. 8. prosince proběhla "opožděná vernisáž" s renesančním hudebním vstupem (Klára Brabniková, Martin Vosátka). Zároveň se prezentoval i spolek Česká Krajka.cz, který v přední části foyeru u diváckých šaten instaloval výstavu Nitěná kouzla.

 

1   2   3   4   5  

1 Ukázka jedné z panoramatických fotografií R. Oujezkého - městečko Nidra na ostrově Lefkada;

2-3 Volná tvorba krajkářek ze spolku Česká Krajka.cz (zvoneček od Anděly Pšeničkové, autorku druhé ozdoby jsem nezjistil);

4-5 Ukázky krajek utvořených v projektu "Pohádky z motýlích domečků" - vlevo od Vlaďky Vavřincové z Přelouče, vpravo od Ivany Kosiewiczové ze Stráže nad Nisou

 

 

2.12.2010 čt

Ve druhé polovině listopadu proběhla první předplatitelská představení abonentních řad pro dospělé: Goldflamova Dámská šatna (24.11., skup. „A“), komedie E. Rovnera Vrátila se jednou v noci (29.11., skup. „B“) a v aule na Střelecké zahajovací pořad koncertního cyklu - Orchestr Atlantis s mezzosopranistkou Pavlou Švestkovou (25.11., skup. „K“). / Zákonem schválnosti přišla první velká sněhová nadílka této zimy právě do těchto dnů. Naštěstí jediným viditelným důsledkem byl opožděný začátek komedie Vrátila se..., a to kvůli kalamitě na D1. Byli jsme nakonec rádi, že se hrálo a že šlo nakonec o velmi vydařené představení - soudě podle následných ohlasů z publika.

Ředitel divadla měl ve zvyku na prvních předplatitelských pořadech uvítat diváky projevem. Ujal se této role i tentokrát, přestože mezitím přesídlil na radnici coby starosta města. Byl to tedy vlastně projev rozlučkový, jímž se zároveň po dvaceti odsloužených divadelních letech zařadil mezi běžné návštěvníky divadelních představení.

Také jsme hráli pro děti: Liduščino divadlo přijelo za dětmi z MŠ a školních družin s Dobrodružstvími čmeláka Brundibára.

Zatěžkávací zkouškou vysoké návštěvnosti prošly nové divácké „sociálky“ bez problémů. Diváci si konečně u nás v divadle připadají jako ve slušném podniku. / Nedokončeny však zatím zůstávají venkovní úpravy. Stavebníkům se nepovedlo včas dokončit úpravu dvora, což dost komplikuje přístup účinkujících do zázemí divadla. Trápí nás obavy, že po příchodu mrazu a sněhu tomu tak bude i po několik měsíců.

V předplatném „C“ se po dlouhých letech (vlastně od začátku existence tohoto předplatného) budeme muset obejít bez Divadla Járy Cimrmana. Soubor po úmrtí Ladislava Smoljaka zásadně omezil mimopražské zájezdy, a vzhledem k tomu, že v předchozích sezonách u nás postupně uvedl celý svůj repertoár, dostávají nyní pochopitelně přednost jiná místa.

S příchodem adventu k nám vždy přicházejí i šikovné děti z varnsdorfské speciální školy nazdobit vánoční stromeček. Také letos jsme nevycházeli z údivu, jaké nápadité papírové ozdůbky si nachystaly. Fotečka zde. / Ve foyeru máme čerstvě i dvě krásné výstavy - fotografickou a krajkářskou. Ale to si nechám na příště - až po "opožděné vernisáži".

 

17.11.2010 st

Pro dnešek dvě zásadní zprávy - jedná dobrá, druhá horší:

Konečně zase hrajeme. V minulých třech dnech jsme divadlo opět otevřeli divákům. Šlo víceméně o zkušební provoz během jednoho dětského a jednoho večerního představení a jedné přednášky. Svoji "veřejnou generálku" zažily nové divácké toalety: po více než třiceti letech se tato důležitá součást kulturního stánku dočkala modernizace a mnozí stálí návštěvníci málem omdlévali nadšením. S tímto vylepšením se "svezl" i přesun nouzových východů s novým schodištěm do dvora, přebudování hereckého vchodu (což je zatím bohužel jediná inovace v hereckém a technickém divadelním zázemí), výměna koberců ve foyerech či oprava jevištního portálu.  / Ne všechno se v hektických posledních dnech před prvním představením stihlo: Nápadné jsou zejména pokračující práce na úpravě dvora. Právě probíhá výměna koberce v hledišti. Nepočítali jsme s tím, že do poslední chvíle budou prioritou hrubé uklízecí práce - kvůli nim jsme odložili instalaci výstavy panoramatických fotografií R. Oujezkého (uvidí je až diváci následujících představení od 24.11.) a na neurčito jsme přesunuli výstavu dokumentárních fotografií z přestavby. // Sezónu u nás tedy 14.11. zahajovalo Divadlo "M" nedělní pohádkou Princezny na vdávání. Zájem byl veliký, začínalo se dokonce o něco později kvůli frontě u pokladny. Principálovi hostujícího divadla jsem vysokou návštěvnost vysvětlil zvědavostí na nové záchodky, ale to byla ode mě jen přátelská zlomyslnost. / Neméně dobře jako děti u klasické písničkové pohádky se následujícího večera bavili dospělí na konverzační francouzské komedii Blboun (DS Domu kultury Rumburk). Na domovské scéně v Rumburku měl Blboun tuším sedm vyprodaných repríz, ale zde ve Varnsdorfu, jak už je smutným pravidlem, nebývá na amatérských, ač i vynikajících inscenacích, zrovna tlačenice. (Holt, Rumburští, doma je doma, že?) Nás to ovšem neodradí, oněch pět či šest desítek diváků bychom rádi potěšili dobrým ochotnickým kouskem i napříště. / Zmíněná přednáška se týkala posledních dnů 2. světové války v našem regionu. Malý sál byl našlapán k prasknutí, a to i díky chvályhodnému zájmu studentstva. Pořadatelem byl Kruh přátel muzea Varnsdorf, lektorem byl badatel Roman Andonov z České Lípy.

Přišli jsme o ředitele. Ano, to je ta druhá a - pro nás v divadle - horší zpráva. Martin Louka byl na svůj svátek 11. listopadu zvolen starostou města. / Vážený pane řediteli, srdečně blahopřejeme a přejeme Vám v čele města drtivou převahu úspěchů nad neúspěchy! // Varnsdorfskému divadlu M. Louka šéfoval dvacet let (a kousek)! / Stav pracovníků divadla se náhle snížil o pětinu, a to už je znát. Na přechodnou a doufejme jen nezbytně dlouhou dobu do jmenování nového divadelního ředitele bude zodpovědnost ležet na ubohém dramaturgovi. Držte mu, prosím, pěstičky, aspoň aby průšvihy nezačaly drtivě převažovat nad úspěchy. Dík.

 

8.11.2010 po

S dvouměsíčním zpožděním nám dnes začala sezona. A to ještě ani ne v divadle. Kvůli skluzu stavebních prací jsme první představení - pohádku pro mateřské školy O Balynce, dobrém štěněti (Karlovarské hudební divadlo) přesunuli do kina Panorama. Nenáročné technické podmínky tohoto představení nám naštěstí tento přesun umožnily. 

Nicméně v divadle se finišuje s posledními úpravami interiéru před příchodem prvních herců a diváků, to jest před nedělí 14.11. , kdy k nám přijedou Princezny na vdávání z duchcovsko-pražského Divadla "M". / Pokládání koberců, úklidové práce (po pěti měsících stavbařiny - dokážete si to asi představit!) a spousta pracných "detailů", kterých, zdá se, jen a jen přibývá. Termín pro venkovní úpravy (zejména dvůr od brány k hereckému vchodu) se ovšem posunul až na konec listopadu. Do té doby bude mít personál hostujících divadel poněkud komplikovaný přístup do zákulisí. Snad bude mít pochopení. 

Několik ilustrací z míst, kvůli kterým se na divadelní povyražení letos čekalo o dva měsíce déle. Stav několik málo dní před otevřením (asi si všimnete zatím chybějících součástí osvětlení):

1     2     3     4

1 Vstup do nových dámských toalet v přízemním foyeru. - 2 Odtud se pak dámy dostanou k sedmi kójím WC. Navíc v horním foyeru patře jsou k dispozici další tři. Oproti předchozím celkem dvěma je to neskutečný luxus. Kromě toho je zde samozřejmě jedna toaleta pro invalidy. - 3 Z horního foyeru vcházejí na své toalety pánové. - 4 Takhle dnes vypadá dvůr: vybagrovaný asfaltový povrch bude nahrazen dlažbou.

 

 

 

21.10.2010 čt

Už je nejvyšší čas plakátovat! Prodloužené divadelní prázdniny se totiž chýlí k závěru, i když vzhled staveniště tomu zatím moc nenapovídá. Ale jsme ujišťováni, že se to stihne a že v polovině listopadu se skutečně diváci budou moci poprvé dostavit na představení. A tak jsme dnes definitivně uzavřeli listopadový program a rozeslali jej na všechny strany. / Ale že to bude "napnelismus", to je jisté. Nedělní odpoledne 14. listopadu se bude blížit čím dál rychleji a my budeme s ubývajícími dny čím dál nervóznější. / Poprvé se s diváky máme sejít na rodinném pohádkovém představení Princezny na vdávání, s nímž k nám zavítá duchcovsko-pražské Divadlo "M". Vzápětí bude následovat návštěva rumburských ochotníků (soubor tamějšího domu kultury) s komedií Blboun. Poté se rozjede šňůra předplatitelských večerních pořadů. / Pro úplnost - ještě než se vůbec začne hrát v divadle, půjdeme do kina. Pohádku O Balynce, dobrém štěněti (Karlovarské hudební divadlo) jsme naplánovali na 8. listopad ještě v době, kdy se za termín ukončení rekonstrukce považoval přelom září a října. Díky vstřícnosti jak souboru, tak provozovatele varnsdorfského kina Panorama o pohádku děti ze školek nepřijdou.

V hlavním předplatném "A" se vyřešilo několik (snad posledních) restů. Na dosud neobsazeném políčku dramaturgického plánu jsme usadili Saturnina - dramatizaci humoristické knížky Zdeňka Jirotky v provedení příbramské scény. Na jeho nedávné uvedení v Děčíně mám velmi pěkné vzpomínky. U nás bychom se ho měli dočkat během února. / S libereckou operou jsme se definitivně dohodli na provedení Dvořákovy Rusalky, a to v lednovém termínu. / Zdaleka ne každý operní kus lze u nás uvést (limitujícím faktorem je například kapacita orchestřiště). Na Rusalku jsme se dlouhá léta těšili marně, letos se ale konečně podařilo vyřešit hlavní zádrhele, kvůli kterým se její uvedení odkládalo.

Dočkal se i cyklus koncertního předplatného "K". Názvy a obsazení všech pěti pořadů jsou k dispozici na webu divadla a náborový letáček - ač na poslední chvíli - je konečně v tisku. Tentokrát budou převažovat pěvecké výkony, v doprovodu například klavíru a violoncella, nebo rovnou smyčcového orchestru s cembalem. Jeden z večerů bude kombinací hudby a francouzské poezie - při té příležitosti se na pódiu setkáme s Taťjanou Medveckou.

 

9.9.2010 čt

Zednická šou, která vypukla v polovině června, bez přestávky pokračovala přes celé prázdniny. Vně budovy byla vybourána terasa ve dvoře a na jejím místě vyrostla přístavba pro toalety (dámy, invalidé). V patře se upravuje prostor stávajících dámských toalet. Nově vznikl prostor pro pánské toalety na místě bývalého "horního bufetu" a tzv. štítkovny. Zvenku je nyní nápadná také půlkruhová deska vystupující nad dvůr v úrovni prvního patra - tam by v budoucnu měl vzniknout komorní sál. Ale to až v další etapě rekonstrukce.

Ač se pracuje denně včetně víkendů, bylo již nutné mírně posunout harmonogram stavby. Přesto stále platí: dokončení v říjnu, hrát se bude od listopadu. Nicméně s plánováním pořadů se dramaturg pohybuje na tenkém ledě: je nejvyšší čas smluvit konkrétní termíny na podzimní pořady, ale s rizikem, co když se stavba přece jen o nějaký ten týden protáhne...

Na webu divadla a na vytištěných letácích už si každý může přečíst, co jsme pro sezonu 2010-2011 naplánovali do předplatitelských skupin A, C (pro dospělé), B, F a E (pro děti). Program koncertní sezony je těsně před dokončením.

1     2     3

1 Stavba příčky v horním foyeru, za kterou budou pánské toalety; ty budou zasahovat i do bývalé štítkovny (vybouraný průchod v pozadí)

2 Pohled ze dvora na hrubou stavbu přístavby pro dámské toalety.

3 Nad přístavbu byla poté položena deska - podklad oválného prostoru budoucího malého sálu, který má být dostavěn v další etapě rekonstrukce.

 

 

10.6.2010 čt

Krátké ohlédnutí za posledními sedmi týdny v divadle:

Pro předplatitelskou skupinu „A“ jsme hráli 13. května Nicholsovu komedii Hra vášní ve výborném obsazení se prezentovalo divadlo Rokoko (O. Vízner, D. Batulková, Z. Kajnarová, D. Syslová...) a 9. června monodrama W. Russella Shirley Valentine - dnes již bezmála kultovní monodrama, které přes dvě hodiny čistého času táhne Simona Stašová a sklidila s ním u nás - podobně asi jako všude jinde - ohromný úspěch, s potleskem vstoje.

V poslední „céčku“ jsme se 18. května pobavili s Divadlem pod Palmovkou – s komedií A. Procházky Ještě jednou, profesore.

Mimo předplatné: Velký zájem byl o vstupenky na Všechnopartičku (5. května) – pořad Karla Šípa a Josefa Náhlovského. (Šíp krátce předtím obdržel televizní cenu Tý Tý v kategorii osobnost televizní zábavy – taková návaznost termínů potěší!)

Známou komedii Charleyho teta nastudoval rumburský ochotnický soubor Hraničář a přizval si k tomu řadu mladých tváří – studentů rumburských i varnsdorfských středních škol. 26. května ji na našem jevišti uvedl dvakrát - pro školy i pro večerní publikum.

Děti ze školek a družin u nás 25. května viděly pohádku na motivy Josefa Lady – Budulínek Mandelinka. Na čarodějnice, večer 30. dubna, obvykle dětem věnujeme krátkou jevištní pohádku, než se setmí a než od divadla vyrazí lampionový průvod. Letos jsme ale experimentálně uvedli zábavný dětský pořad před divadlem – s Tomášem Bartákem a skupinou Hnedle vedle. Líbilo se.

8. května u nás hostovala show skupiny místní taneční Stars pod názvem Nejen o knedlíkách. Bylo plno. Nejen lidí, ale i knedlíků.

Dvě varnsdorfské základní školy i letos využily divadlo k uspořádání školních akademií (písně, tance, scénky, ba i sportovní výkony, prodej žákovských i učitelských výrobků – také si vždycky něco odnesu!).

Náročným víkendem bývá termín pořádání Tanambourrée – celorepublikového festivalu scénického tance. Pořádá ZUŠ Varnsdorf, a to převážně v prostorách divadla. Letos to vyšlo na 3. až 6. červen, vyvrcholením je nedělní přehlídka všech souborů. Včetně všech příprav a zkoušek je to pro náš jednočlenný technický personál slušná zatěžkávací zkouška.

Koncertní cyklus „K“ opět končil nadvakrát: jednak posledním, pátým abonentním koncertem – vystoupením Varnsdorfské komorní filharmonie ve starokatolickém kostele (16.5.), jednak prémiovým pořadem Pokračovatelé mistrů (31.5.), tedy pěveckými výkony nejmladších operních zpěváků – letos to byli Lucie Silkenová (soprán), Ester Pavlů (alt) a Pavel Ďuriček (tenor). Legendou operní scény, jež je tentokrát přišla podpořit, byl sólista opery Národního divadla Bohuslav Maršík, který zavzpomínal i na své někdejší zájezdy do varnsdorfského divadla s libereckým souborem.

* * *

Předáním kytice paní Stašové po představení Shirley Valentine večer 9. června skončila divadelní sezona 2009-2010. Varnsdorfské divadlo se uzavřelo pro diváky na nezvykle dlouhou dobu téměř pěti měsíců.

Již druhý den - právě dnes - přichází lidé od firmy Stamo s.r.o. Děčín a zahajují stavební akci, jejíž výsledkem bude nové sociální zázemí pro diváky.

Problém, který po léta sužoval dámskou - zpravidla početnější - část publika, totiž malá kapacita toalet, bude vyřešen! (Byl jsem v pokušení o přestávce onoho včerejšího představení zaměstnat svůj fotoaparát pro dokumentaci poslední dlouhé fronty před oněmi dveřmi. Ale asi by to vůči postávajícím netrpělivým dámám nebylo košer.)

Diváky opět uvítáme v listopadu, ve zkrácené osmiměsíční sezoně, na jejíž podobě se právě teď pracuje. Předplatitelé „áčka“ uvidí místo deseti jen osm představení, ostatních abonmá se zkrácení sezony na počtu představení neprojeví - jen bude o něco „hustší provoz“. Koncertní sezony se to vůbec netýká, její programy se odehrávají v aule na Střelecké, případně v chrámových prostorách.

Držte nám, prosím, oba palce - jeden k úspěšnému průběhu první etapy rekonstrukce divadla, druhý k úspěšným jednáním o pořadech pro příští sezonu. Děkujeme!

 

 

24.4.2010 so

Fakt už jsou to skoro dva měsíce mé zápiskové lenosti?!

Mezitím se divadelní sezona přehoupla málem k závěru. Tak například se už odehrála poslední, pátá nedělní pohádka z rodinného předplatného "B" a byly vystaveny obrázky, které k ní děti malovaly. Byla to Pohádka čarodějných učňů aneb Sůl nad zlato (18. dubna, hrál novoborský spolek NOPOĎ). Na nejúspěšnější obrázky čaroděje možno nakouknout zde.

Ohlédnout se můžeme už i za školními pořady. Ve druhém školním pololetí se hrálo (od nejmladších k nejstarším žákům a studentům): Povídejme si, děti - 12.4., muzikálově střihnutí Čapkovi Pejsek a kočička v podání zpěvačky Míši Novozámské; Řecké báje - 20.4., fantastičtí Eva Hrušková s Janem Přeučilem; Muzikály, jak je znáte i neznáte - 23.3., brněnské divadlo Slunečnice s výběrem českých i zahraničních muzikálových hitů; Generálka - viz předchozí zápisek z 3.3. Jaký si udělali názor pedagogové, případně sami žáci - se dovíme na schůzce, na kterou je tradičně v závěru sezony pozveme. / Středoškoláci vyrazí do našeho divadla ještě koncem května, aby se pobavili - spolu s některými svými přímo na jevišti účinkujícími vrstevníky - u komedie Charleyova teta v podání DS Hraničář Rumburk.

Dnes naposledy k dětem: pro mateřinky a družiny jsme na 18. březen sjednali divadlo eMILLIon - a udělali jsme dobře. Jmenovalo se to Děti pirátů a ztracený ostrov. Pirátskou loď si po představení mohlo přímo na jevišti prohlédnout každé přítomné dítko; některé učitelky si svoji bandu v pirátském aranžmá nadšeně fotily. Ani já jsem neodolal - ukázka zde.

Naši dospělí návštěvníci si mezitím užili těchto divadelních večerů: Tetovanou růži od T. Williamse uvedlo 15. března divadlo mladoboleslavské, hru Motýli od L. Gersheho pražské Divadlo Palace jsme u nás viděli 14. dubna (obě v předplatném "A"), komedie P. Qiltera o bezkonkurenčně nejhorší pěvkyni na světě Je úchvatná od pražského divadla Kalich byla na programu 19. března (předplatné "C"). / Ve shodě s rozdílným zaměřením jednoho a druhého předplatného první dva tituly na naše diváky zapůsobily dojímavým příběhem, u třetího bylo hlavně čemu se smát. / Byli jsme zvědavi, jaký zájem u mladších diváků vyvolá obsazení Vojty Kotka v Motýlech. Hm, mohlo to být lepší. (buď si nevšimli, že tu vůbec bude, nebo ho chtějí vidět jen ve Snowboarďácích...). Mezi přítomnými měli ale Motýli nadobyčej příznivý ohlas! / Jeden drobek ze zákulisí: Před začátkem představení Je úchvatná se v hereckém souboru okamžitě dožadovali polštářkové náplasti. Běžel jsem za uvaděčkou, která má na starosti lékárničku, a rovnou jsem ji - coby dobře poučenou lektorku Červeného kříže - posílal do hereckých šaten. Ukázalo se, že náplast bude pouhou hereckou rekvizitou na koleni samotné paní Kretschmerové. Taky dobře, že? Vzpomněl jsem si na opravdicky poraněnou bradu paní Generálky (opět odkazuji na zápisek z 3.3.).

Posezení nad šálkem kávy s výtvarníkem Josefem Poláčkem v předvečer jeho pětaosmdesátin 26. března: rekordní počet gratulantů, kytice, úsměvy a dárečky nebraly konce. Připravené foyer nejenže praskalo ve švech, ale skutečně prasklo - to když ředitel zavelel k přesunu akce do velkého sálu. Aspoň k oficiálním projevům, které naštěstí s oficiálností moc společného neměly.

2. duben: V pořadí čtvrtá velkopáteční akce na Křížovém vrchu v Jiřetíně - pod "záštitou" našeho divadla, respektive poetického studia Doteky - vypovídá o založení tradice. Novinkou bylo, že básnický cyklus pro tuto příležitost (Cestou bolesti a víry) tentokrát napsal přímo jeden z recitátorů Milan Hrabal. Nebyl jsem u toho, ale prý se to povedlo a někdo shůry jim dokonce zařídil i pravou duhu.

Koncertní cyklus "K", čtvrtý pořad sezony 15. dubna: Klarinetista Tomáš Čistecký byl dalším z řady varnsdorfských rodáků speciálně vybraných pro letošní sezonu. Ve své skromnosti se sám zařadil až do druhé půle pořadu, kdy se připojil k členům Vlachova kvarteta Praha. Hráli se Franz Schubert, Beethoven a Mozart.

- - -

Na letáčku s květnovým programem, který jsme právě rozeslali, je velmi těsno; anotace k nim jsme museli zkracovat na minimum. Letos totiž bude provoz v budově divadla končit dřív než obvykle - už 9. červnem. V tu dobu se již budou vně divadla motat stavaři a po 9.6. vtrhnou i dovnitř. Začne 1. etapa rekonstrukčních prací, konkrétně přístavba a přestavba diváckých sociálních zařízení. / Fakticky, tato letitá bolest našeho zázemí, příčina netrpělivých front o přestávkách a již poněkud k ostudě zařízení dotyčných interiérů - to bude se zahájením následující sezony skutečně vyřešeno! / Má to zatím jeden háček: Coby dramaturg zatím nemám jistotu o termínu, kdy bude možné opět začít hrát. Pracovně a předběžně se počítá s polovinou listopadu, ale s prvními konkrétními návrhy směrem k hostujícím divadlům bude potřeba ještě počkat.

 

3.3.2010 st

V pondělí 22. února u nás hostovalo Divadlo Rity Jasinské (vůbec poprvé). Z jeho repertoáru jsme pro začátek vybrali Generálku z autorské dílny Jiřího Hubače. Hra kdysi s úspěchem proběhla televizními obrazovkami (v titulní roli s Jiřinou Bohdalovou). "Opravdu zajímavá a poutavá sranda o Napoleonovi," jak stojí v jednom z komentářů k této inscenaci na webu Česko-slovenské filmové databáze. Na dopolední představení Generálky jsme pozvali středoškolské studenty, večer se hrálo pro předplatitele "A". Pokud si někdo všiml náplasti na bradě paní Goščíkové (Generálka), bylo to tak: Brzo ráno v Praze, ještě než nastoupila do auta, uklouzla na ledě. Takže první cesta zájezdové mise vedla do nemocnice na šití, teprve pak k nám na sever. Všechna čest, začátek se posouval pouze o půlhodinku. A všichni jsme ovšem byli rádi, že nic horšího...

Čtvrtek 25.2., Na slovíčko s Igorem Heinzem. Varnsdorfsko-šluknovský violista, dirigent, skladatel, badatel, prozaik, básník, publicista, výtvarník... Výčet aktivit hosta besedy dává tušit, že bylo o čem povídat; zazněly čtené i hrané ukázky z tvorby a nakonec bylo do divadelní galerie slavnostně zavěšeno i jedno jeho dílko v obrazovém rámu. Ale rozhodně prý není všeuměl, jak stálo v nadsázce na plakátku. S pokaženými žehličkami ať si chodíme za jinými machry.

Náhradním titulem na dubnové "áčko" (viz problém popsaný posledně) budou Motýli (Divadlo Palace Praha, hrají Vojta Kotek, Klára Jandová nebo Jana Stryková, Valérie Zawadská, Richard Trsťan). Viděl jsem a mohu doporučit. / V dramaturgickém plánu sezony zbývalo dotáhnout ještě termíny květnových představení pro abonenty "A" i "C". Nebylo to jednoduché, při hereckém obsazení daných inscenací ("A": Hra vášní - Rokoko, "C" - Ještě jednou, profesore, Divadlo pod Palmovkou) stojí termínová alchymie tajemníky divadelních souborů - ale i nás - dost potu, než se usmlouvá oboustranně přijatelný termín. Dle uvedeného pořadí budou hracími dny 13. a 18. květen.

A když už jsme u toho plánování termínů. Ve Varnsdorfu nastala zvláštní situace v pořadatelství komorních akcí - přednášek, besed, vernisáží, klubových koncertů...  Například dva kluby seniorů, muzejní spolek, divadlo, ZUŠ... a od podzimu nově i městská knihovna, která ve své nové budově získala vlastní přednáškový sálek. Problémy s duplicitou akcí v jednom termínu na sebe nenechaly dlouho čekat. Hned několik prvních akcí s hosty pro mě velmi zajímavými (Ludvík Vaculík, Vl. Křivánek) jsem si musel nechat ujít, protože byly naplánovány proti akcím divadla. Skrze dvě schůzky zainteresovaných organizátorů se nakonec dospělo k prozatímnímu řešení: budeme se o nasmlouvaných termínech okamžitě informovat přes web Kulturou severu. Tam jsou i pro veřejnost přístupné informace o akcích většiny varnsdorfských pořadatelů a také mnoha dalších z celého regionu Šluknovského výběžku. / Že se ani tak některým "srážkám" nevyhneme, svědčí právě dnešní zkušenost. Termín květnového večerního představení jsme si nemohli vybírat a přijali jsme ho nakonec i přesto, že je v kolizi s cestopisnou přednáškou - v knihovně! Takže jen doufám, že 1/ to tam vezmou sportovně, 2/ se podaří najít pro přednášku náhradní termín, protože i mnohé divadelní fajnšmekry budou Spojené státy očima varnsdorfského učitele dost zajímat.

 

18.2.2010 čt

Koncertní cyklus "vážné hudby", letos specializovaný na varnsdorfské hudební osobnosti, pokračoval 11. února pěveckým vystoupením zdejšího rodáka, basbarytonisty Vladimíra Jelena. Zazpíval nám v aule gymnázia opět po necelých čtyřech letech a tentokrát s sebou přivezl hosty Štěpánku Heřmánkovou (soprán) a Adolfa Melichara (klavír). Vláďa je vynikajícím zpěvákem - a vždy zárukou slušné návštěvnosti. Máme ho tu zkrátka rádi. Výběr z operetních a muzikálových čísel si vtipně moderuje, a tak je zážitek dokonalý. Kromě veřejného vystupování se ovšem věnuje, pokud vím, muzikoterapii pro pacienty z řad postižených dětí v jednom pražském komunitním centru. // V letáčku letošního koncertního předplatného chybělo přesné datum posledního, tj. květnového pořadu - koncertu Varnsdorfské komorní filharmonie. Už se ho podařilo upřesnit: neděle 16. května. Mezitím si však nenechte ujít 15. dubna sóloklarinetistu Tomáše Čisteckého s Vlachovým kvartetem Praha.

Druhý únorový víkend byl ve Varnsdorfu sérií veselých masopustních akcí, na nichž se divadlo zčásti podílelo organizačně, ale hlavně na závěr všech veselic (v neděli 14. února) nabídlo rodičům s dětmi pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký v provedení Mladé scény Ústí nad Labem. Dlouhý byl opravdu neskutečně dlouhý, a Široký snad ještě širší. Tomu třetímu jsem se raději nedíval do očí. A rodinky odcházely spokojené, jak se po pěkné pohádce sluší. Některé si k tomu odnášely sladkosti a diplomy, to když zrovna jejich dítko uspělo ve výtvarné soutěži na téma pohádky. Ostatně, herce i malíře máme hezky pohromadě tady a nejhezčí obrázky zase tady.

Pátou a poslední nedělní pohádku v této sezoně jsme konečně odtajnili. S Pohádkou čarodějnických učňů (aneb Sůl nad zlato) nás 18. dubna navštíví novoborský divadelní spolek NOPOĎ. Bude to vůbec jejich premiéra na našich prknech. Viděl jsem je nedávno ve Velkém Šenově, hráli tam Ježibaby z Babína. Moc jsme stáli o to, aby jedním ze jmenovaných titulů obohatili slavnost Rampušačku 30. dubna, ale vyhovět nám nemohli - bez nich se čarodějnice v jejich vlastním působišti prostě neobejdou. (Ono vůbec sehnat pohádečku právě na čarodějnický termín není jednoduché, z téhož důvodu už nám "dalo košem" několik dalších souborů.)

Další vrásky na dramaturgickém čele působí odřeknutí představení v dospěláckém předplatném. Zvláště když jde o jeden z "taháků" sezony. Producent hry Kachna na pomerančích (v hlavních rolích M. Stropnický a V. Žilková) nám s lítostí oznámil, že pro vytíženost herců v jiných projektech jejich účinkování do konce sezony není možné. Budeme tedy usilovat o přesun do následující sezony a dojednávat náhradní titul na dubnový termín. 

 

2.2.2010 út

Ohlédnutí za zbytkem ledna:

S amatérským divadelním souborem při Domu kultury Rumburk jsme měli od loňského léta dohodnuté jejich pohostinské vystoupení s pohádkou Sólo pro čerta. Mezitím na podzim do DK Rumburk nastoupil nový ředitel... a nás potěšilo, s jakou samozřejmostí převzal závazky svého předchůdce - i ty písemně neposvěcené. Tak by to sice mělo chodit vždy a všude, ale pravidlem to vždy není; máme s jinými partnery své zkušenosti... Sóĺo pro čerta se hrálo 20. ledna dopoledne pro školky, odpoledne pro družiny i veřejnost. // Čertů se v této sezoně urodilo nadprůměrné množství. Sezonu jsme v září začínali nedělní pohádkou Čertovy zlaťáky a ve výběru titulů pro dubnovou neděli máme opět nějaké čerty... sic rozhodnuto není, ještě se uvidí.

Na další cestopisné povídání a promítání jsme zlákali Václava Zemlera jr. 21. ledna se s ním návštěvníci malého sálu podívali na tři středomořské ostrovy: Sicílii, Krétu a Korsiku. Zájem obrovský, malý sál nadupaný, což se nečekalo, protože na předchozím promítání o daleko exotičtějším indickém regionu Sikkim zbyla řada židliček prázdných.

25. ledna - Divadlo Járy Cimrmana: Záskok. Vyprodáno, úspěch, jak jinak. Mohli bychom i vyhlásit soutěž o nejvzdálenějšího účastníka, jak se to dělá na turistických pochodech. Lístky se podařilo sehnat některým fanouškům z Prahy, z Trutnova, ba z moravského Holešova.

Kruh přátel muzea Varnsdorf v našem malém sále pravidelně hostuje se zajímavými přednáškami. 26. ledna jsme se od Mgr. Kláry Mágrové poučili o barokní architektuře Šluknovska, s níž souvisí nedávno objevené skvosty ve vídeňských archivech.

Coby staronový host k nám od února jednou za měsíc zavítá známá psychoterapeutka P. Anzari. Po dvě předchozí sezony v našem divadle vedla kurzy Malá univerzita sebepoznání a Partnerské etudy, organizačně zaštítěné městskou knihovnou. Na ně letos navazuje Léčba smíchem, improvizované večery, jež návštěvníky povedou k humornému nadhledu nad strastmi života. Vesměs to budou první čtvrtky v měsíci - prozatím jsou jisté termíny 4.2., 4.3., 1. 4.

 

12.1.2010 út

Tak jsme zas po roce oprášili židličky a notové stojany v orchestřišti. Což u nás lze považovat za sváteční rituál, předznamenávající hudebně-divadelní novoroční představení. / Do pravidelného novoročního schématu, kdy se v předplatném „A“ uplatní operetní nebo operní titul, jsme před třemi roky poprvé - a vlastně jen „na zkoušku“ - vřadili i balet. Co jiného než ten nejklasičtější - Čajkovského Labutí jezero. Mělo to úspěch, a proto jsme neváhali se k baletnímu žánru letos vrátit. Zvlášť když nám Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem nabídlo další oblíbený kus od Petra Iljiče - Louskáček. Hrál se u nás včera, 8. ledna. U diváků opět velká spokojenost. Zaregistrovali jsme jednak neobvyklý počet mladších návštěvníků, mnohdy i s dětmi (ono jde vlastně o vánoční pohádkový příběh), a také diváky z Německa. / Děti v hledišti měly své vrstevníky i na jevišti: členové ústecké baletní přípravky (osm děvčat a jeden chlapec) měli na vynikajícím dojmu z Louskáčka nezanedbatelný podíl. Příště - pravděpodobně opět po Novém roce - budeme oprašovat židličky v orchestřišti pro operní či operetní titul.

 

11.1.2010 po

Ztráty a nálezy. Nahromadilo se u nás v divadle pár věcí, které někteří diváci po návštěvě divadla asi postrádají. Jsou to nálezy z hlediště nebo ze šatny, po kterých se zatím nikdo nesháněl. Dost možná, že majitelé zapomněli, kde je zapomněli, nebo se u nás po nich neptají v domnění, že si je tehdy nechtíc přivlastnil jiný návštěvník představení. - Ale co my tady s nimi, že... Tak jsme je nafotili a vystavili na webu na stránce Ztráty a nálezy. I s pokyny, co dělat, když jsem si svůj deštník nebo hučku na obrázku poznal. Momentálně skladujeme dětské deštníčky, bundičku a dospěláckého pleteného kulicha. / Samozřejmě, pokusíme se minimalizovat nebezpečí, že si předmět přijde vyzvednout někdo, komu se na naší fotce jen tak zalíbil.

 


>>> Dramaturgovy zápisky - archiv

>>> Tudy na Martinovu hlavní stránku

[CNW:Counter]