Martinova hlavní stránkaEditorovy zápisky

Rozcestník publikací


 

Hans Bergmann:

Betlémy a betlemáři Šluknovského výběžku

Betlémy-obálka

 

Vydal Kruh přátel muzea Varnsdorf v říjnu 2000 v nákladu 1000 výtisků. 85 stran, 6 s. barev. fotogr. příl.

Z německého orig. Krippen im Niederland přeložil Milan Šebek za jazykové spolupráce Herty Gulichové.

Předmluvu napsal Milan Hrabal. Úvodní slovo a poznámku "Geneze knihy" napsal Milan Šebek.

Fotografie Arnošt Haufert.

V textu použity ilustrace Aloise Moravce z knihy N. Melnikové-Papouškové Putování za lidovým uměním (1941).

Obálku navrhl Martin Rein.

K tisku připravil Martin Havlíček.

Grafická úprava a tisk: Rein, Rumburk

ISBN 80-238-5680-4

Kniha vyšla díky laskavé přízni podniku TOS VARNSDORF, a.s.

 


Obsah:

Předmluva 

Slovo úvodem

I  Vznik a rozšíření

II  Dějiny

III  Stavební materiály a druhy staveb

IV  Betlemářův rok

V  Řezbáři betlémů

VI  Malíři betlémů

VII  Sběratelé, badatelé a vůdčí osobnosti betlemářství

VIII  Kostelní betlémy

IX  Seznam betlémů Niederlandu

X  Výstavy a muzea

XI  Dějiny spolku betlemářů ve Šluknově

XII  Literatura o severočeských betlémech

Geneze knihy

 


Komentář:

O betlemářské tradici v nejsevernějších Čechách se před vydáním této knihy něco vědělo spíše jen v odborných kruzích, česká literatura se totiž věnovala jiným tradičním betlemářským oblastem. Není divu, poválečné vystěhování původního obyvatelstva samozřejmě přervalo i kontinuitu této odnože lidové kultury. Knižní vydání encyklopedicky pojaté práce o betlemářství v tzv. Niederlandu tedy oprávněně sklidilo velký ohlas.

Německý rukopis (psaný na psacím stroji) s datací 1943, uchovávaný ve varnsdorfském muzeu, byl podepsán Hansem Bergmannem, o němž vydavatelé českého překladu neměli v době přípravy k tisku žádné další informace. Teprve později byl autor identifikován, o čemž vyšla zpráva v Ročence KPMV 2002-2003 pod názvem Autor „Betlémů a betlemářů Šluknovského výběžku“ vypátrán. Životopis dr. Johannese (Hanse) Bergmanna. (Viz níže její text.)

Můj podíl na knížce: opravy českého překladu na počítači, tiskové korektury.

Z obou předmluv ke knize uvádím tu, která je de facto ediční a překladatelskou poznámkou; dále také doslov o okolnostech, které vedly k vydání knihy, a již zmíněný dodatečný článek o totožnosti autora.


Slovo úvodem

    Dříve než začnete číst tuto knížku, v níž soustředil bezmála před šedesáti léty dnes neznámý člověk s velkou pílí všechny své poznatky z líbezného mikrosvěta vánočních jesliček či betlémů a jeho tvůrců, věnujte prosím pozornost několika vysvětlujícím údajům.

    Strojopis, dokončený autorem pravděpodobně v roce 1943 kdesi ve Wischau, se zabývá soupisem a studiem betlemářství a betlemářů výlučně v oblasti nazývané tehdejším německým obyvatelstvem Niederlandem. V překladu však není tohoto názvu bezvýhradně používáno záměrně a je často nahrazován použitím názvů Šluknovský výběžek, Šluknovsko atp. I některá další pojmenování jsou obcházena, aby nebyly zbytečně provokovány případné emoce. Jsou však i místa, kde naopak byl původní název použit záměrně, aby pomohl dotvořit nezbytnou sounáležitost člověka, přírody i doby. I jazyk překladu nesplňuje podmínky stylistické čistoty dle dnešních požadavků, ale snaží se být jazykem let čtyřicátých, jak si ho autor konečné úpravy překladu pamatuje.

    Knížka je rozdělena do dvanácti kapitol. Poslední, dvanáctá je očíslovaným soupisem literatury, z níž autor čerpal, a na tato čísla jsou v celém textu odkazy (lit. čís.). Až do čtvrté kapitoly není přesně dodržován postup v překladu jak jmen, tak i míst a jsou překladem i zčešťována. Od páté pak jsou jména řezbářů již zásadně uváděna v originále a vše ostatní překládáno. Také přezdívky, tak často používané, jsou bez překladu, protože jejich přeložení je prakticky nemožné. Pro ukázku jsem toto zkusil pouze jednou. Stejný postup je i v kapitole následující. Jména žen pro okamžité rozlišení uvádím s koncovkou -ová. Německá předloha obsahuje i podrobný rejstřík; nepovažoval jsem za nutné opatřovat jím i toto vydání (text není rozsáhlý a z větší části je již abecedně uspořádán).

    Snad by mělo být ještě připomenuto, že se vyskytují věty, kdy autor používal času přítomného, a překlad se tohoto faktu vždy držel. Je nutno si v těchto případech uvědomit, že autor v letech čtyřicátých a dřívějších skutečně psal jako o současnosti, v níž vyrůstal a žil.

    Pro úplnost jsou uvedena jména všech řezbářů, i těch naprosto nepodstatných. Jejich význam spíše tkví v ukázce koloritu tehdejšího osídlení.

    Podrobněji popsaná výroba jednotlivých dílů betlémů dává jedinečný návod těm, kteří by se chtěli pokusit vzkřísit tuto nádhernou tradici. Velkým pomocníkem jim budou i neomezené možnosti ve výběru materiálů, zvláště pak barev, lepidel, fotomontáží a třeba i střízlivě využité laserové techniky.

Milan Šebek

 


Geneze knihy

    K dnes již velmi málo používanému způsobu závěru knihy jsem se rozhodl, abych neporušil kontinuitu úvodu, v němž uvádím k jednotlivým kapitolám jak bližší vysvětlení, tak i důvody, proč byl překlad zpracován právě takto. Také jsem nechtěl dlouhým úvodem unavit laskavého čtenáře dříve, nežli se začte do vlastního textu. A nakonec jsem měl i pocit, že ten, kdo vydržel u knížky až do konce, si najde i chvilku k poznání jejího vzniku.

    O existenci jakéhosi pokusu o historii betlémů a jejich tvůrců, betlemářů Šluknovského výběžku, jsem se dozvěděl od pana Šolce z varnsdorfského muzea jen tak "mezi řečí". Na náš rozhovor jsem si vzpomněl až v době předvánoční, když jsem chtěl zpracovat na toto téma novinový článek. Asi stostránkový strojopis mě zaujal hned titulním listem, který je přetištěn v knížce na samém začátku. Válečný rok 1943 a Vyškov. Jak to vlastně do sebe zapadá? Druhá světová válka kulminuje, na frontách jsou tisíce mrtvých, koncentrační tábory připravují o život stále nové a nové oběti, světové oceány nenasytně pohlcují zničené lodě i s obsluhami - a kdesi ve Vyškově sedí člověk nad psacím strojem a dokončuje své pravděpodobně celoživotní dílo. Dílo, jehož motivem je láska, mír, pohoda, krása ze dřeva vyřezávaných figurek pečlivě řazených do uměleckých celků.  

    Rozhodnutí bylo rychlé. Požádat jménem Kruhu přátel muzea Varnsdorf Okresní muzeum v Děčíně, jmenovitě pana ředitele Mgr. M. Rosenkrance, o předběžný souhlas k případnému knižnímu vydání této zajímavé práce. Po kladné odpovědi byly zahájeny přípravy k překladu. Byl jsem si plně vědom, že mé znalosti němčiny nejsou na takové úrovni, abych mohl celý text přeložit v době co nejkratší zcela sám. Našla se však dobrá duše v podobě členky KPMV pí Herty Gulichové, která za pár dnů již přinášela prvé "nahrubo" přeložené stránky k dalšímu zpracování. Že ani tak to nebyla jednoduchá práce, jsem naznačil již v úvodu.

    Díky pochopení dalších ochotných známých, přátel a v prvé řadě sponzora se dílo podařilo. Zda ke spokojenosti Vás, milých čtenářů, ukáže až čas.   

    Kdo však byl autor onoho strojopisu? Nevím. Mohu jen konstatovat, že to musel být člověk, který zde ve výběžku žil a zřejmě i pracoval, neboť z několika míst v textu se dá vyčíst, že se s mnoha postavami osobně znal a bydlel zde ještě po okupaci pohraničí. Přes značné a dle mého zdání i podrobné pátrání, hlavně v řadách původních německých obyvatel, jsem se nesešel s nikým, kdo by ho osobně znal. Ani o jeho práci nikdo nic neví, z čehož usuzuji, že je asi jediným dochovaným exemplářem, naštěstí právě ve varnsdorfském muzeu. Zavádějící je i místo vzniku - Wischau, tedy Vyškov. I zde bylo pátrání bezvýsledné. Byl jsem však odkázán na Výškov v okrese Louny. Můj písemný dotaz v tamějším Okresním muzeu byl po telefonických urgencích zodpovězen též jen telefonicky, a to záporně. Podle opatrnosti, s níž se dotýká okupace Sudet, se zřejmě jednalo o člověka tolerantního a vědoucího. Ať už je to jakkoliv, jeho píle a snaha o přesné zachycení všech umělců i celého betlemářského dění je obdivuhodná.

 

Ve Varnsdorfu dne 18. dubna 2000

Milan Šebek  

 


Článek otištěný v Ročence Kruhu přátel muzea 2002-2003:

Autor „Betlémů a betlemářů Šluknovského výběžku“ vypátrán

Životopis Dr. Johannese (Hanse) Bergmanna

 

    Téměř dva roky po vydání překladu knížky Betlémy a betlemáři Šluknovského výběžku se nám podařilo získat životopis autora německého originálu. Cesty k jeho získání byly poněkud kostrbaté s mnoha odbočkami, návraty i přísliby, ale výsledek se přece jen dostavil, a to díky velké iniciativě spolupracovnice v překladu paní Herty Gulichové a jejím známým a přátelům v Německu, obzvláště pak pana Kocha z Erfurtu, betlemáře, znalce betlemářství Šluknovska - Niederlendu.

    Všem, kteří se na hledání podíleli, patří vřelý dík!

Varnsdorf, listopad 2002

Milan Šebek

  

    Dr. Johannes Bergmann se narodil velkoobchodníkovi a zasilateli Franzi Bergmannovi a jeho ženě Johanně rozené Hofmannové dne 20.12.1908 v Rumburku. Hezké mládí, prožité u laskavých rodičů, utvářelo z něho člověka plného šlechetného myšlení, křesťanské etiky a jasného právního cítění. Jako čtyřiadvacetiletý promoval v roce 1932 na pražské univerzitě na doktora obojího práva. Do roku 1938 byl koncipientem v advokátní kanceláři v Rumburku, Duchcově a Šluknově. Později pracoval na hejtmanství ve Šluknově a Löbau. V roce 1940 byl jmenován zástupcem hejtmana v Kadani a později ve Wischau - Vyškově, německé jazykové enklávě na Moravě.

    Jeho dětská láska k betlémům se postupně měnila ve skvělou znalost betlémů i jejich problematiky, která se pochopitelně koncentrovala na domovské betlemářské hnutí ve Šluknovském výběžku - Niederlandu.

    Bergmann pečlivě probádal historii betlémů Niederlandu, založil seznam existujících betlémů s jejich určením místa původu i jejich majitelích a tvůrcích. Nesmírně rozsáhlá byla jeho sbírka literatury k betlémům tohoto území, která sestávala výhradně z článků v novinách a časopisech. Tato sbírka betlemářské literatury se však v roce 1945 ztratila.

    V padesátých letech - kdy Bergmann již žil v Bavorsku - se opět věnoval betlémům z domova. V novinách a časopisech zabývajících se betlémy, ale především v „Bavorském příteli betlémů“ upozorňoval na šluknovské betlemářské umění i ještě činné řezbáře a jejich nové práce. Zvláště lze poukázat na jeho příspěvek „Technika a zručnost při výrobě betlémů v severočeském Nizozemí“, neboť zde popisuje jak použité materiály, tak i různé metody a techniky při stavbě betlémů. Svým mnohostranným působením i úzkými vztahy ke „Spolku bavorských přátel betlémů“ dopomohl šluknovskému umění vyřezávání betlémů - v betlemářské velmoci Bavorsku - k zaslouženému uznání.

    Jeho bohatá publicistická činnost v tisku byla nakonec odměněna propůjčením čestné stříbrné plakety kmotrovského města Böblingen v roce 1973.

    Johannes (Hans) Bergmann zemřel dne 29. března 1977 ve Würzburgu.

 

    Tolik ze záznamu pana Kocha.

    Průkazným důkazem Bergmannova pobytu ve Vyškově (Wischau) je přiložená fotokopie vysvědčení jeho dcery. [Následuje za článkem.]


Publikace Kruhu přátel muzea Varnsdorf (kromě již rozebraných titulů) lze získat v muzeu ve Varnsdorfu, tel. 412 334 107, e-mail: kpmv@quick.cz

Více o vydavateli: Kruh přátel muzea Varnsdorf.